Máme za sebou první adventní neděli, která je známkou blížících se svátků klidu a míru. Ano, řeč je samozřejmě o Vánocích. S nimi jsou spojené zvyky a tradice, z nichž mnoho má bližší či vzdálenější spojitost s předpovědí svatby. A pokud o vaší veselce stále sníte, není na škodu si připomenout, jaké staré tradice nám napoví, v jaké budoucnosti vás překvapí, nebo také ne, pan božský.
Do roka a do dne
Začíná to již 4.12., kdy by si každá svobodná dívka měla přinést domů větvičku třešně. Pokud tato větvička rozkvete do štědrého dnes, značí to, že bude v domě svatba. Další zvyk, který předpovídá dívce svatbu do roka souvisí s vánočkou. Svobodné slečně se musí podařit sebrat o Vánocích 9 patek od vánoček.
Co ukáže střevíček?
Nejznámějším zvykem, který má svobodným dívka prozradit, jestli se příští rok konečně vdají, je házení střevícem. Jestliže padne střevíc špičkou ke dveřím, dívka se může těšit na vdavky. Dnes již méně známým zvykem je takzvané klepání a kurník. Svobodná dívka jde střevícem zaklepat na kurník a pokud se ozve kohout, dívka se do roka vdá. Svobodná děvčata také třásla bezem a u toho se odříkávala říkadlo: „Třesu, třesu bez, pověz mi ty pes, kde můj milý dnes.“ A odkud se ozvalo štěkání psa, tam se měla dívka provdat.
Tajemství v jablku
Jedním z dalších zvyků je házení holí na hrušeň. Dívky házely holí na hrušeň a počítaly, kolikrát musely hodit, než se hůl na stromě zachytla. Počet hodů předpovídal počet let, než je čekala svatba. Který pak z nápadníků bude ten pravý, pomohly pro změnu vyluštit zápalky v jablku. Do jablka se nastrkaly tři zápalky, z nichž každá představovala jednoho ženicha. Ta zápalka, která hořela nejdéle, byla zápalka toho muže, za kterého se děvče nakonec provdalo.
Fantazii se meze nekladou
Svobodná děvčata také ráno chodila ke studni a koukala dolů na svůj obraz. Pokud se jim nad hlavou objevil věnec, čekaly je vdavky. Blížící se svatbu dokázala předpovědět i polínka ležící u kamen. Když jich byl sudý počet, dívka se vdá, pokud lichý, musí si ještě počkat. S trochou fantazie mohly dívky přijít i na jméno svého vyvoleného – na štědrý den měly oloupat jablko tak, aby vznikla jedna dlouhá spirála. S ní poté zatočily a hodily na zem a pak už jen hádaly, které počáteční písmenko jména chlapce spirála ukázala.
Dnes už se většina těchto zvyků nedodržuje a mnozí z nás o nich ani nevědí, ale třeba jsme vás, svobodné dívky, právě inspirovaly a některé zvyky přece jen zkusíte.
